Proč ty můžeš a já ne


„Maminko, proč ty můžeš a já ne?“ Snadné by bylo odpovědět, protože jsi dítě a musíš poslouchat, ale… Že dítě neví, co je dobré, a my ho musíme pořád poučovat, tak to máme často zažité. Říkáme mu, aby nezlobilo, dělalo úkoly, chodilo včas spát, dobře se učilo… A tak pořád dokola. Ten malý človíček nakonec neví, co má dělat dřív, aby splnilo všechna naše očekávání.

MY MÁME PRÁVO A DÍTĚ POVINNOST

My máme právo říkat, co má dělat, kdy to má dělat, jak to má dělat… Ještě bychom mu nejraději zdůraznili: „Neodmlouvej, poslouchej, pospícháme!“ A jaké právo má to dítě? Prostě musí poslechnout, protože nemá jinou možnost. Ale jednou ten „méněčlověk“, který nemá žádná práva a jen samé povinnosti, vyroste. Rodiče mu oznámí, že je čas starat se sám o sebe. Ten malý dospělý začne pátrat, kdo je a co by měl dělat. Je z něj taková poslušná osoba, která neví, co sama chce. Kdo mu teď bude říkat, tohle dělej, tohle nedělej, tam jdi a tam nechoď?

HLEDÁ SE VINÍK

Kde je pravda? A teď všichni ti, co nám radili, jsou najednou bezmocní. Maminka říká: „Odpočiň si!“ Zaměstnavatel naopak: „Seber se, je tě tu třeba!“ A teď babo raď.  Najednou nám nikdo není schopný vysvětlit, kde je příčina problému. Jak je možné, že je maminka bezradná, když vždy věděla, co je dobré? Ano, věděla, ale pro koho to bylo dobré? Rodiče to mysleli jistě dobře, ale také mysleli na to, aby přišli včas do zaměstnání, vydělali dostatek peněz, stihli všechny ty otravné domácí práce, uvařili večeři a měli také čas na sebe.

Ušetříme starosti sobě i dětem, když zjistíme, kdo jsme my, a to samé dovolíme i jim.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odeslat komentář

KONTAKTUJTE MĚ,

TĚŠÍM SE NA SPOLUPRÁCI
Odeslat